• Dusba

Britanie mezi nadeji a zmarem

Dnes byl v Londyne slunecny jarni den. Primo idealni pro navstevu demonstrace zastancu Brexitu pred britskym parlamentem.

K videni tam byla opravdu bizarni smesice demonstrujicich. Priznivci UKIPu, mavajici fialovo zlutymi prapory z nich pusobili prekvapive nejpricetneji. Krome nich jsem zaznamenal skupinky Americanu - volicu Trumpa, skupinu Francouzu, propagujicich "Franxit", freneticky vyrvavajiciho pasora o nutnosti priblizeni se k Bohu, skupinku nazi skinheads, fotbalovych chuliganu, clenu fasisticke EDL i nemala dost zubozene vyhlizejicich duchodcu. K tem vsem promluvil Nigel Farage nebo Stephen Yaxley-Lennon, ktery si rika Tommy Robinson.

foto: Evening Standard


Kdyz to porovnam s demonstraci za setrvani, krome markantniho rozdilu v poctu demonstrantu (brexitaru bylo odhadem 10.000, zatimco zastancu setrvani pres 1 milion), rozdil byl znat predevsim v atmosfere.

Pochod zastancu setrvani tvorili prevazne mladsi lide a cele to pusobilo spis jako karneval. Usmevy, zpev, tanec.

U brexitaru tohle chybelo, snad krome cernocha v obleku z britskych vlajek a kloboucku. Ten byl jediny, ktery poskakoval v pruvodu a zubil se na vsechny strany. Ostatni pusobili strhane a zamracene. Bylo to dano urcite i vekovym prumerem. Mladych lidi bylo mezi brexitari jako safranu.


Pobavila me jakasi vyzila padesatnice, ktera mi zanicene zacala z niceho nic vysvetlovat, ze tohle je pochod svobodnych lidi. Ne jako pochod zastancu setrvani, kteri jsou pry zaplaceni. Jen jsem se usmival a radeji se neptal, kdo zaplatil milion lidi. Pravdepodobne by se mi dostalo odpovedi, ze Soros.


Britanie stoji na historickem rozcesti. Na zaklade srovnani pocitu, ktere jsem nasal z obou demonstraci, setrvani na me pusobi prinejmensim optimisticky a nadejeplne. Odchod, ac zabaleny do britske vlajky, zasmusile a bez zivota.




21 views0 comments

Recent Posts

See All
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now